Ponořte se do klidného jezera

Máte ve svém nitru klidné jezírko nebo rozbouřenou hladinu?

 

Když dočtete tento článek až do konce a ponoříte se do sebe, budete na tuto otázku znát přesnou odpověď. Nemusíte provádět žádný vědecký výzkum ani se obracet na pomoc k odborníkům. Sebe znáte nejlépe vy sami.

Vzpomínáte si na kouzelného dědečka z pohádek, který zná odpověď na všechny otázky? Tak tím teď budete vy.

Že to nepřipadá v úvahu? Tak to se teda mýlíte... zvládnete to totiž levou zadní.

Pomocí tohoto cvičení se podíváte sami na sebe (a do sebe) a odhalíte, odkud čerpat blahodárný klid a naplnění. Jak se ponořit do ticha a klidu, kdykoli to budete potřebovat. Jak se rychle zklidnit, pokud vás naštve šéf nebo rozhodí děti.

 

Jaké to je, poznat sám sebe?

Kde je mé útočiště, kde mně bude hezky na duši?

Kam si mohu chodit pro radu?

 

Tak přesně to budete za chvíli umět...

 

Pohodlně se usaďte, protože tenthle čas bude patřit pouze vám. Několikrát se zhluboka prodýchejte, aby se vaše tělo uvolnilo.  S každým výdechem se do sebe noříte hlouběji a hlouběji. Všemi svými smysly vnímáte své tělo. Jste uvnitř sebe, tam, kam vás zavedla vaše duše.

Poproste své nitro, aby vás zavedlo k vaší studánce, k vašemu jezírku. Je to vaše klidná vnitřní hladina, a vy víte, že si tu vždycky odpočinete.

Z dálky už vidíte odlesky hladiny, jak se třpytí ve slunečních paprscích. Možná se až tak úplně netřpytí, protože vaše studánka je ukrytá v lese, nebo na okraji louky, podívejte se kolem a dojděte až k ní (jezírku).

Jak na vás působí? Jaký máte dojem? Jaké máte pocity po těle? Je vám hezky? A co hladina? Jak ji vnímáte? Co z ní vyzařuje?

Láká vás si sednout na břeh nebo se přímo ponořit do vody?

Co to s vámi dělá v blízkosti této vodní hladiny? Stačí vám sedět na břehu nebo jste vstoupili do vody? Promlouvá k vám hladina svým tichem a klidem? Nebo jen tak sedíte a užíváte si své dojmy?

Abyste získali lepší představu o tom, jak to myslím, pokusím se vám přiblížit svůj prožitek.

Ten samozřejmě bude odlišný od vašeho, ale budete mít alespoň směr, kterým se pro začátek ubírat.

Toto jsou vjemy, které jsem si zapsala poté, co jsem poprvé navštívila svou "křišťálovou studánku". :-)

 

Setkání se studánkou:

Zaměřuji pozornost do sebe a do svého nitra. Po chvilce rozkoukání se přede mnou vynoří záblesk vodní hladiny. Vidím studánku a pomalu jdu k ní. Kolem ní je zeleň, a to mám ráda. Působí na mě milým a klidným dojmem. Mám chuť ji prozkoumat. Po chvilce vnímám, že se mám do ní ponořit. V tom se studánka rozšiřuje v jezero a já v něm začínám plavat. Vnímám jeho klidnou hladinu a jak mi to dělá dobře. Nic jiného pro mne v tuto chvíli neexistuje.

Po chvilce plavání se voda začíná měnit na průzračnou a mně napadlo, že je KŘIŠŤÁLOVÁ. Je skrze ní krásně vidět a celé mé tělo se tou vodou naplňuje. Cítím, jak mě voda krásně promývá. Napadá mě, že tato voda vlastně čistí celé tělo. Nebo ještě jinak - cítím, že pokud mám v sobě a (vědomě) vnímám tuto křišťálovou vodu, nemůže tam být už nic, co tam nepatří (nemoci,..).

Chodí mi , že to, co je uvnitř, je také vně a naopak ... Tudíž má křišťálová studánka v mém nitru je vlastně i všude kolem mě, jsem její součástí, koupu se v ní ... jako se koupe kapka vody v moři. :-)

Když se zeptám, kde se ve mně vzala, chodí mi, že se mé nitro průběžně projasňuje zároveň s vědomím. Tedy při čistém jasném vědomí vidím uvnitř sebe čistou křišťálovou vodu. Už chápu, proč je nutné být co nejvíce v klidu, ve svém středu. Protože jedině tak je naše vědomá mysl klidná a zklidňuje se a očišťuje i naše tělo.

Je nutné si to neustále připomínat, aby to člověk pochopil až do morku kostí (Aha-efekt), protože toto si myslím je i úžasné vyzařování pro okolí, pro okolní lidi. Mohlo by je to povzbudit, rozsvítit jim to den.

Možná tomu napomohly mé očistné jógové dechy dnes ráno...

Následná setkání - navykla jsem si vždy ráno jít ke své studánce, jak to tam uvnitř mne dnes vypadá. A to můžete udělat i vy.

Po určité době zjistíte, že to není jen o klidu, lehkosti a hravosti, ale že se krůček po krůčku můžete o sobě dozvědět zajímavé věci. A tím pochopit svůj život! :-)

 

A nejen to! Jak začnete objevovat sami sebe, začnete se před vámi jako cestička vinout vaše vnitřní poslání ...

Věřte mi, mám to vyzkoušené. :-)

Může se stát, že někdy si na hladinu vašeho jezera sedne racek a vy zjistíte, že vám přináší nějaké poselství. Vnímejte své nitro, svůj klid, a uvidíte, že uvnitř tohoto klidu během chvilky pochopíte věci, nad kterými byste si lámaly hlavu celý měsíc. A pokud mně někdy dané sdělení není hned jasné ( i když většinou ano), dojde mi to většinou během dne nebo v noci ve spánku.

Prozradím vám totiž jedno tajemství...

Časem se totiž z vaší studánky stane jakási "studnice poznání".  A tuto fázi vám moc přeji prožít, protože pak odhalíte své opravdové Já. Ale to zas v jiné kapitole. :-)

Buďte otevření a vnímaví a uvidíte, že po krátké době se přistihnete, že se začínáte více usmívat. Život začíná být báječný!

A dejte mi vědět, jak vám to jde... :-)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.