V poslední době můžeme v našich i zahraničních městech pozorovat zajímavý jev, a sice podél komunikací se linoucí štěrkové záhony plné divoce kvetoucích rostlin. Kvetoucí výsadba lemuje chodníky, náměstí, ale i okraje obecních silnic.

Při průjezdu městem je velmi milé kochat se touto rozkvetlou nádherou, kterou také často pozoruji i na kruhových objezdech. I když je pravda, že kruhové objezdy se štěrkovými záhony jsem viděla hlavně v našich sousedních státech, hlavně Německu a Rakousku.

Co to je štěrkový záhon?

Jedná se o osázenou plochu nejčastěji ve městech a obcích se suchu odolnými rostlinami, jejíž půdní vrstva je pokrytá drobným štěrkem. Tento záhon si můžete vytvořit i doma, pokud dodržíte pravidla, která jsou podmínkou dlouhodobého fungování.

Na první pohled se zdá založení tohoto záhonu velmi jednoduché, ale pro správné fungování je třeba nepodceňovat určité kroky, jinak se rostlinám nebude dařit a váš záhon zaroste brzy plevelem.

Nenechte se zmást vzhledem – štěrkový záhon má horní vrstvu drobných kamínků silnou asi 10 – 15 cm, přičemž pod touto vrstvou je vrstva kvalitní půdy obohacená kompostem, aby se vytvořila úrodná základna a rostliny lépe zakořenily.

Doporučuji nedávat žádnou mulčovací fólii, protože podstatou štěrkového záhonu je možnost rostlin se samovolně přesévat a množit na okolní volná místa (např. třapatky, divizny, apod.).

Jak takový záhon funguje?

Poté co zkypříme půdu a obohatíme ji o kompost, si na povrchu rozmístíme rostliny, kterými chceme daný prostor osázet. Pro správné fungování je třeba mít na zřeteli, že štěrkový záhon je určen pro stanoviště na plném slunci, kde se nepředpokládá tak častá (nebo téměř žádná) ruční zálivka.

Pokud byste vytvořili štěrkový záhon ve stínu či polostínu, může se stát, že budete mít brzy potažené kamínky řasou a budou se barvit do zelena.

Rostliny v létě za horkých dnů dosahují svými kořeny do půdní vrstvy a čerpají živiny, drobné kamínky na povrchu půdy naopak zabraňují růstu plevelu tím, že mu vytvářejí nehostinné vyprahlé prostředí, které nezadržuje vodu. Samozřejmě s určitým množstvím plevelu musíme počítat, ale je ho podstatně méně, než u klasických záhonů bez štěrkové vrstvy.

Kde jej lze použít?

Štěrkový záhon používáme hlavně ve městech a obcích na exponovaných místech se silným letním osluněním, kudy procházejí chodci a kde chceme daný prostor tímto přírodním způsobem zpříjemnit a nalákat sem drobný hmyz, od včel po čmeláky nebo motýly.

Můžeme si jej vytvořit i doma, přičemž rostliny zde nemusí být tolik vystaveny extrémnímu suchu, neboť je můžeme v těch největších vedrech zalít (což se ve městech zase tak často nestává).

Jaké rostliny zvolit?

Doporučuji vysazovat rostliny odolné vůči suchu a zvyklé na plné letní oslunění. Vrstva kamínků nedokáže zachytit a udržet dešťové srážky, je tedy nutné použít rostliny suchomilné, jako např. šalvěje, levandule, komuli apod.

Musíme brát zřetel na správnou skladbu rostlin i co se jejich vzrůstu a schopností týče. Obecně vycházíme z toho, že zhruba 5% rostlin by měly tvořit druhy solitérní, které nás na první pohled upoutají svým vzhledem (okrasné trávy, divizna, liliochvostec, perovskie,..), 35% doprovodné rostliny tvořící skupinovou výsadbu (astra, šalvěj, čistec,..), 50% přízemní rostliny tvořící půdopokryvnou vrstvu (půdopokryvné růže, gaura, zakrslé borovice, vajgélie „Piccolo“,..) a zbylých zhruba 10% doplňkových rostlin typu okrasný česnek, máčka, rozchodník a další.

Stálezelené druhy

Z neopadavých druhů můžeme použít zakrslé druhy jalovce nebo borovice, které budou růst hlavně do stran. Samozřejmě jejich větve budeme muset časem regulovat a zastřihnout do požadovaného rozměru, ale péče nebude nijak náročná.

Opadavé keře

U opadavých keřů či polokeřů si můžeme vybrat např. mochnu křovitou (Potentilla fruticosa), nebesky modrý ořechokřídlec (Caryopteris), třezalku „Hidcote“ (Hypericum „Hidcote“), perovskii, půdopokryvné růže, levandule, šalvěj, rozmarýn nebo i nádhernou zakrslou vajgélii (Weigela „Piccolo“).

Samozřejmě je důležité vědět, o jaké místo se bude jednat. Výše zmíněné druhy jsou vhodné pro soukromé štěrkové záhony nebo záhony ve městech na nepříliš zatížených místech.

Pokud bychom plánovali štěrkový záhon podél komunikace, je třeba výběr podrobit takovým rostlinám, které ještě navíc snesou zimní zasolení z přilehlé silnice (tzv. halofyty).

V tom případě můžeme zařadit třeba trávničku přímořskou (Armeria maritima), některé druhy pryšců (Euphorbia), apod.

Suchomilné trvalky

Zde můžeme vybírat z rostlin vyššího vzrůstu, jako např. juka, divizna, liliochvostec, bělotrn, sporýš (Verbena) a další, z nižších trvalek pak můžeme zakomponovat rozchodník, řebříček, třapatku, gauru, šantu, máčku, čistec nebo pelyněk.

Okrasné trávy

Okrasné trávy jsou v posledních letech hodně žádoucí pro jejich atraktivní vzhled a já je velmi doporučuji a přimlouvám se za ně pro jejich schopnost vyvolat v člověku uklidňující až skoro blahodárný vjem na naší duši. Jejich mihotající se a jemně se pohupující stébla v nás dokážou navodit ten správný pocit uvolnění a relaxace a dostat nás snáze k sobě, ke svému cítění.

Mezi druhy, které jsou odolné vůči dlouhodobějšímu suchu patří dochan (Pennisetum), různé druhy kavylu (Stipa), opadavec (Sporobolus), smělek sivý (Koeleria glauca) a další.

Jarní cibuloviny

Nesmíme zapomenout hlavně na jarní cibuloviny, jako jsou narcisy, tulipány, modřence, hyacinty, ladoňky, ladoníky a další. Právě ony vytvoří v brzkých jarních měsících tu správnou podívanou v době, kdy všechny ostatní druhy ještě „spí“. Doporučuji vysazovat do „hnízd“ a vytvořit plochy o zhruba 20 – 30 kusech, aby jejich krása dostatečně vynikla.

Není nutné se soustředit jen na jarní cibuloviny, ale doporučuji také použít v červnu a červenci kvetoucí okrasné česneky, které si u lidí získávají stále větší obdiv.

Jakou záhon vyžaduje péči?

Poté, co vysadíme všechny rostliny a navršíme zhruba 10 cm silnou vrstvu drobných kamínků, je třeba všechny rostliny pečlivě zalévat, dokud nezakoření a nejsou schopny sami růst. Pečlivou zálivku tedy doporučuji v prvním roce výsadby, abychom měli jistotu, že se rostliny ujaly.

V dalších letech je samozřejmě lepší záhon ve velkých vedrech zalít, ale pokud tato možnost není (např. ve městech), měl by být záhon schopný přežít i tato extrémní sucha.

Samozřejmě nic není stoprocentní, mnohdy se v obcích či městech stává, že některé rostliny odumřou sešlapem chodců, kteří si tudy zkracují cestu, jindy některé druhy vymrznou při velmi silných mrazech, ale většinou by měl být záhon životaschopný a dělat nám radost po mnoho let.

Počítejte tedy s tím, že občas budete muset doplnit štěrk, ostříhat uschlé či omrzlé větévky keřů, zkrotit některé vyšší keře a zastřihnout je do požadovaného tvaru a odstranit odkvetlá květenství (cibuloviny), aby rostliny nevysilovala.

Počítejte také s tím, že v záhonu bude nutné občas vytrhat plevel, který se zde ale nebude vysévat nekontrolovaně, ale jen v malém množství. Právě proto nedáváme pod kamínky žádnou textilii, aby se rostliny mohly množit a vysemeňovat a zaplnily tak postupně daný prostor a vytvořily hustý neprostupný porost, kde časem plevel nebude mít místo.

To nejdůležitější na závěr

Pokud si chcete doma udělat štěrkový záhon, kromě výše popsaných úkonů byste neměli zapomínat hlavně na sebe a své cítění. Platí to o všem, co chcete na zahradě vytvořit. Vždy si položte otázku:

• Jak to cítím uvnitř sebe?
• Líbí se mi to, cítím, že to je přesně to, s čím souzním? Nebo tento záhon zakládám jen proto, že v televizi nebo sousedé říkali, že by to bylo fajn řešení?
• Tíhnu k něčemu jinému, líbí se mi vlastně úplně jiné kompozice?

Věnujte pozornost svým vnitřním pocitům, všímejte si slabého hlásku vaší duše, která vás vede.

Pak se vám nemůže stát, že vás po čase záhon omrzí, nebudete k němu mít vztah, bude pro vás jen příkořím a když vám na něj padnou oči, vždy si povzdychnete. Pak to bude přesně naopak. 🙂