Jak ochránit zahradu před vysycháním půdy? Půdopokryvnými rostlinami

Dostáváme se do doby, která je stále typičtější suchým horkým létem s nízkým úhrnem srážek. A co se týká zahrady, tam to mnohé z nás trápí dvojnásob. Trávník je přes léto vyschlý, zežloutlý a to, co v jiných letech bylo zelenou chloubou,  poslední dobou již stěží udržíme svěží v tónu anglického pažitu.

Jak z toho ven?

Je třeba si uvědomit, že projevující se suché roky nás budou trápit čím dál častěji a je měli bychom se přizpůsobit a vyjít přírodě vstříc. Ona totiž taková zahrada zarostlá vegetací trvalek, krásných listnatých keřů, sem tam s nějakým pěkně vzrostlým stromem, působí na okolní mikroklima úplně jinak než plochy zámkové dlažby lemovaném anglickým trávníkem, vyžadujícím naší neustálou péči.

pupkovec jarní (Omphalodes verna)

Pokud za jasného dne svítí slunce na plochy bez vegetace, ohřívá se takový povrch na 50 – 60 °C, od nich se ohřívá vzduch, který vysouší okolní stromy i vodní plochy. V lese je v parném létě příjemný chládek, protože se stromy ochlazují výparem vody. Z lesa stoupá vodní pára jen pomalu vzhůru a voda se může vracet zpět jako drobný déšť poté, co vodní pára kondenzuje odpoledne a v noci zpět na vodu.

bergénie (Bergenia)

Nic takového se nemůže dít nad rozsáhlými betonovými povrchy parkovišť a rozsáhlými halami o povrchové teplotě kolem 50 °C.

Takže i lokalizace vaší zahrady hraje důležitou roli v množství srážek, které poblíž spadnou. A pokud jich bude v budoucnu stále méně, jak kolem sebe neustále slyšíme, je třeba tomuto fenoménu přizpůsobit i naši zahradu.

Je jasné, že mnoho lidí si bez velkých ploch anglického trávníku svou zahradu již neumí představit. Je to krásný pohled, ale pouze za předpokladu, že majitel pravidelně zalévá (nebo má zabudované umělé zavlažování) a každý týden během celé sezóny seká trávu.

Je zde však i řešení na půl cesty, kdy část této plochy můžeme nahradit půdopokryvnými rostlinami.

  • Ušetříme si tak v létě práci sekáním,
  • ušetříme peníze za zavlažování,
  • pomůžeme mikroklimatu,
  • potěšíme oko návštěvníka nádherným estetickým dojmem během celého roku,
  • zamezíme prorůstání plevelu, neboť souvislá plocha půdopokryvných rostlin bude působit jako mulč,
  • odpadne složitá údržba a péče spojená s trávníkem (hnojení, vertikutace,..),
  • dojde ke zpevnění půdy či svahu kořenovým systémem rostlin,
  • nahradíme trávník tam, kde nechceme nebo nemůžeme zalévat,
  • zútulníme odlehlé kouty,
  • zamezíme erozi půdy a nadměrnému odpařování vody
  • a oproti trávníku si tyto rostliny vystačí i s trochu méně kvalitní půdou.
mitrovnička srdcolistá (Tiarella cordifolia)

Co konkrétně musíme udělat?

Nejprve si uvědomíme, jaké stanoviště chceme půdopokryvnými rostlinami osázet.

Zda budeme muset vysázet druhy stínomilné (bohyška, barvínek, bergénie, škornice, kamejka, pomněnkovec, pachysandra, stínomilné kakosty) nebo takové druhy, které musejí snášet velká vedra na slunném stanovišti (dobromysl, mateřídouška, šanta, čistec, šalvěj).

brčál menší (Vinca minor)
mochnička kuklíkovitá (Waldsteinia geoides)
tlustonitník (Pachysandra)

Pokud plánujeme osázet slunná místa v zahradě, je nutné si říci, zda to budou půdopokryvné druhy spíše suchomilné (rozchodník, vřes, mochna křovitá, levandule) nebo druhy vyžadující občasnou zálivku (čistec, rožec, devaterník).

Pro půdopokryvné druhy je ze všeho nejdůležitější schopnost rostliny přizpůsobit se konkrétnímu místu. Jsou druhy, které snesou polostín i vlhko, jiné zase potřebují horko a sucho. Takže poté, co odplevelíme daný pozemek, zkypříme půdu a dodáme živiny, dostaneme se do fáze výběru vhodných druhů pro osázení zvoleného stanoviště (slunné, stinné, vlhké, suché,..).

mateřídouška (Thymus)

Ideální je, pokud máme prostor a chuť zkombinovat nízké porosty půdopokryvných rostlin s keři či polokeři

Kombinací více druhů rostlinných pater (mechové, bylinné, keřové, příp. stromové)  vytváříme v zahradě ideální podmínky pro fungování daného ekosystému, včetně drobných živočichů a bezobratlých. Ti nám pomohou nejen při likvidaci škůdců, ale ještě prokypří půdu pro snazší tvorbu souvislého pokryvu rostlin, opylují květy a rozšíří případná semena či plody (více zde>>).

kakost himalájský (Geranium himalayense)

Jako příklad těchto keřů či dřevin můžeme jmenovat šalvěj, skalník, kručinku, plazivou formu jalovce (jalovec polehlý), nízké druhy tavolníku nebo svídy, borovici kleč, půdopokryvné druhy růží, pámelník, cesmínu, mochnu křovitou a další.

Některé druhy jsou na podzim atraktivní svými plody a zajímavým zbarvením listů.

Zkuste popřemýšlet, zda alespoň malou část trávníku nenahradit příští rok některou ze zmiňovaných rostlin či dřevin. Uvidíte, jak vaše zahrada ožije nádhernou kombinací barev a druhů.

Pokud si na to sami netroufáte, dejte mi vědět a připravím vám návrh šitý přímo na míru vašemu cítění. 🙂

Zdroj úvodního obrázku: www.pinterest.com

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video
"Mou vášní je zahrada. Umím vnímat její sílu a čerpat z ní energii. Už Carl G. Jung říkal, že pro psychiku člověka je nesmírně důležité vlastnit kousek půdy nebo pozemku. Ožije tím jeho duše a dávné cítění. Pokud i vaše duše volá po seberealizaci a návratu ke kořenům, jsem tu pro vás. Naučím vás rozumět vaší zahradě i rostlinám tak, že budete vy i vaše návštěvy neustále plní energie a pohody." Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Jitka Sedláková napsal:

    Dobrý den, přemýšlíme o pudopokryvnych rostlinách, které by se hodily kolem ovocných stromů. Je to dost slunné a většinou sušší stanoviště, ale stromy někdy zalevame. ( Jsou cca 3 roky staré. Zatím milujeme trávou. ) Děkuji za radu

    • Jiřina Koppová napsal:

      Dobrý den, paní Jitko, v podstatě odpověď je v tom článku. Na slunné stanoviště se hodí, jak píšu, buď šanta, mateřídouška, atd. Pak je také nutné si zvážit, zda chcete druhy spíše suchomilné nebo druhy, které budete muset v období sucha občas zalít (viz text s uvedenými druhy). Samozřejmě záleží na vás, co se vám tam bude líbit, hodit. Můžete použít vřes, mateřídoušku, iberku, skalník, devaterník, kručinku, je jich mnoho, záleží, jak široký pás chcete, zda budete kolem sekat nebo necháte trávu vyrůst v loučku, nebo máte vedle záhony, jak barevně laděné atd. Pokud je okolo jen zahrada s trávou, můžete použít výrazně kvetoucí druhy trvalek. Podle tohoto zvážení bych pak volila některý z druhů uvedených v článku. 🙂
      Můžete vybírat z plazivých nízkých keřů (viz foto) nebo z půdopokryvných trvalek…
      Jiřina Koppová

  2. Jitka Sedláková napsal:

    Dobrý den, jde mi spíš o to, zda jsou trvalky, které se k ovocným stromům nehodí. Děkuji Sedláková

    • Jiřina Koppová napsal:

      Dobrý den, paní Jitko, nevím o trvalkách, které by se vyloženě nehodily, tady jde asi o jinou věc. Zda zvolit či ne půdopokryvné rostliny pod ovocné stromy. Píšete, že je máte 3 roky, ale časem z nich budete česat ovoce, a my vždycky při sklizni jablek, hrušek, meruněk, švestek běháme se štaflemi pod stromem, a není místečko, kde bychom nepotřebovali trhat nebo vylézt na strom. Tak spíš, jestli vám to pak nebude bránit v přístupu ke stromu, ale to je na vás. Ty půdopok. rostliny se volí pod stromy hlavně v případě, kdy tam nechceme sekat trávu, kterou stejně nevyužijeme, tak dáme pod strom pěkný a zajímavý porost. Nebo v parcích, ve městech, na málo přístupných místech k sekání, u okrajů silnic, atd.
      Pokud chcete, klidně zkuste druhy výše, neměl by být problém, ale jak říkám, pokud se jedná ovocné stromy, je třeba zvážit, kam je vysadíte, třeba jen na jednu stranu apod., abyste se pak dostali ke sklizni. Znám sadaře, kteří občas k jabloním vysazují sem tam nějakou růži prý kvůli zadržení vláhy, nevím, ale také jen tak, aby si nebránili v přístupu.
      Tak snad jsem vám nějak pomohla. Jiřina

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.