Jaký jste strom?

Miluji pohled na stromy. Nějakým zvláštním způsobem mě fascinují svou krásou a vyzařováním. Svým tajemnem, někdy i historií, kterou si s sebou nesou.

Když se doma podívám do zahrady plné listnatých stromů, padne na mě jakýsi klid a uvolnění. Ráda tu sedávám a jen tak pozoruji hmyz a ptáky poletující kolem listoví. Pod meruňkou mám lehátko a naplňuje mě pohled do koruny stromu a pozorování plujících oblaků. Je to úžasný pohled.

Nepřipadá vám, že my lidé jsme tak trochu jako stromy?

Někdo stojí rád o samotě, někdo potřebuje vynikat jako solitér, někdo tvoří rád skupinku s ostatními stromy a dělá mu dobře, když působí nenápadně.

Někdo je olše, jejíž listy se míhají ve větru a šumí, někdo je štíhlý topol, čnící vysoko. Jsou mezi námi i tací, kdo ve společnosti působí jako mohutné a statné duby, které jejich okolí vnímá jako stabilní prvky a hodnoty. Mají svůj pevný charakter a majestátně ční do dáli.

Úžasné jsou třeba takové břízky. Zdobí krajinu svými do dáli zářícími bělavými kmeny a štíhlým „tělem“. Jejich drobné lístky se míhají ve větru a převislé větve tvoří nádherný habitus celého stromu. Určitě je mezi sebou znáte a potkáváte. Projevují se nenápadně, ale přitom máte pocit, jakobyste potkali vílu. Na první pohled nenápadnou osobu s jemnými rozevlátými vlasy, milým úsměvem, ale po chvilce zjistíte, že se jedná o hlubokomyslnou osobnost, kterou stojí za to poznat.

Nebo třeba buky, které máme přímo za zahradou. Tvoří ucelený komplex bukového porostu, silného, zdravého, s energií na rozdávání, která je cítit všude kolem.

A co vrby milující vodu, jejichž kořeny zpevňují břehy? Jsou tiché, nenápadné, ale nezapomeňte, že jejich proutí a dřevo jsou úžasným materiálem pro tvoření. Rozdávají kus sebe zdarma a dělá jim to radost. Určitě takové znáte.. 🙂

Každý jsme jiným „stromem“ a je to tak v pořádku. Každý z nás reagujeme na okolnosti jinak, a je to logické. Reagujeme podle našich vzorců chování, které si neseme s sebou od dětství.

Vše, čím jsme si kdy prošli, v nás zanechalo stopu, otisk, a podle toho se projevujeme navenek. Tím tvoříme náš charakter.

Miluji chvíle o samotě, kdy mohu hloubat a pátrat v sobě a poznat se zase z trochu jiné stránky než dosud.

A pokud i vy máte k přírodě blízko a rádi si hrajete, nabízím vám následující hru s vaším nitrem.

1. Sedněte si (stoupněte) na nikým nerušené místo a zaujměte pohodlnou pozici.
2. Svým vnitřním zrakem sestupte z hlavy (kde se celý den pohybujeme) do svého nitra, což je pro mne prostor zhruba od klíční kosti k solar plexu. Moc nad tím nepřemýšlejte, prostě si jen řekněte, že jdete do svého nitra a klidně při tom počítejte od 5 do 1.
3. Až budete u čísla 1, jste ve svém nitru. Několikrát se prodýchejte a spočiňte v tichu, které tu na vás čeká.
4. Nyní se vaším vnitřním zrakem rozhlédněte, kde je váš strom… Vidíte ho? Jak vypadá? Jak na vás působí? Má v sobě život? Čiší z něj klid a harmonie? Působí jeho energie vyváženě v okolní krajině? Je rovnoměrně rostlý? Nebo mu někdo z okolí ubírá prostor? Máte pocit, že mu usychají některé větve? Nebo snad opadává jehličí?
5. Nespěchejte, nechte tuto vizi na sebe působit tak dlouho, jak to ucítíte. Nechte se vést, dejte na svou intuici.
6. Až ucítíte, že můžete udělat další krok, zeptejte se, zda váš strom něco potřebuje. Potřebuje snad péči nebo energii, abychom se mu věnovali? Pokud má nějaké suché větve, zeptejte se, které oblasti ve vašem životě tyto větve symbolizují. Spolupracujte s ním. Je to vaše podvědomí a očekává, že se s ním spojíte a poznáte ho. A jak jinak, než milou a hravou formou?
7. Až v sobě ucítíte, že jste pochopili vaše vnitřní obrazy, vraťte se ze svého nitra počítáním od 1 do 5. Pomalu otevřete oči a nechte na sebe působit vaše vnitřní rozpoložení. Nad ničím nepřemýšlejte, jen rozjímejte nad tím, co jste zažili. Pouze ve stavu klidu a rozjímání jsme schopni pochopit, co nám naše nitro a intuice sdělují.

Náš pomyslný strom je energetická centrála naší životní energie. Představuje náš život, to, jak sami sebe v tuto chvíli vidíme.

Proto je dobré si čas od času se svým nitrem hrát a poznat se i z jiné stránky. Člověk se neustále vyvíjí a mění. Jen hlupák nemění své názory. A bez změny není život.

Zkuste tuto milou hru za čas zopakovat a uvidíte vaši proměnu zase v jiném čase. Uvidíte možná jiný strom, v jiné krajině, s jinými pocity. Máte šanci sami sebe poznat z mnoha úhlů pohledu. Tohle je jen jeden z nich, ale fantazii se meze nekladou.

Pokud nechápeme sami sebe, je to jako bychom celý život žili s osobou, kterou neznáme. A proto si hrajte jako děti, a já vám slibuji, že budete zažívat podobné radosti a pocity štěstí jako jsme to uměli, když jsme byli malí. Čím více se poznáme, tím více radosti ze sebe pak máme. Vyzkoušejte to!

Držím palce všem a přeji krásné a ničím nerušené prožitky vlastní identity. 🙂

Další inspirace, jak poznat sám sebe naleznete zde>>