Určitě jste již v přírodě zažili okamžik, kdy jste byli fascinováni mohutnými balvany nebo skalami jedinečného tvaru. Na takovýchto místech cítíme zvláštní sepětí s přírodou a její silou, vnímáme její moc a blízkost.
A možná právě proto nás láká mít doma kousek této divoké přírody a nosíme si z vycházek různé oblázky a kamínky. A to je možná také důvod, proč pro nás mají kameny tak důležitý význam a chceme je alespoň částečně zakomponovat do naší zahrady. Jsou živoucími svědky naší dávné minulosti.
A nejen to. Určitě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že kameny žijí svůj vlastní život.
Mnohé z nich vznikaly v zemských hlubinách, prošly si cestu vyzdvižení na zemský povrch za vysokých teplot a tlaku, vrásněním, změnou struktury a mnoha dalšími pochody okolního prostředí. Proto si zaslouží naši pozornost, a proto kámen mnohé z nás tak fascinuje.
V kamenech se ve velké míře koncentruje energie Země. Každý kámen má svou specifickou energii, kterou transformuje a vyzařuje do okolí. Kameny mají na své okolí obdivuhodný vliv: posilují oslabené oblasti, vyrovnávají energii daného místa a odstraňují blokády, jež by mohly bránit průtoku životadárné energie.
Kámen nás lidi fascinoval odjakživa. A je jedno v jaké formě, zda jako hlubinné vyvřeliny typu žula, pocházející z velkých hloubek pod zemí, odkud byla v pozdějších dobách horotvornými procesy vyzdvižena na zemský povrch.
Nebo jako různé typy sedimentů (usazených hornin), které sice nejsou tak odolné a houževnaté jako vyvřeliny, ale zase se snáze opracovávají. Proto i v zahradě vyžaduje tento typ materiálu větší péči a snáze podléhá změnám prostředí.
Naopak silně zpevněný pískovec (křemenec) se vyznačuje velkou houževnatostí a může být použit i na dlažbu.
Nádherné jsou živce se svým „kropenatým“ vzhledem nebo metamorfované horniny typu břidlice, rula nebo krystalický mramor, kde vliv kdysi vysokého tlaku a teploty v okolí horniny způsobil, že minerály a zrna v nich obsažená se srovnala působením tlaku do určitých směrů a změnila tak svou strukturu. Díky tomu jsou v zahradě opravdu krásným dekoračním materiálem.
Tedy aby kámen ladil s okolím, aby byl v souladu s geologickým podložím daného místa. Zkuste vybrat kámen v místním lomu nebo v okolí. Nemá cenu nakupovat finančně nákladné kvádry dovezené z ciziny, dávejte přednost regionálnímu výběru.
Velikost kamenů by měla být přiměřená rozloze zahrady. Obrovské balvany se dobře vyjímají jen ve velkých zahradách, rozhodně se nehodí k malému řadovému domku. Kombinace různých kamenů vždy vyžaduje cit a obratnost. Záleží na vás, zda si zvolíte břidlici, žulu, čedič nebo pískovec, ale pokud možno vybírejte vždy jen jeden druh.
Samozřejmě pokud je zahrada komponována v moderním stylu, dokážeme si dobře představit i průmyslově zpracovaný materiál pro výstavbu zídek či teras.
Tedy to, co příroda sama stvořila, bez co nejmenšího přičinění člověka. Je úchvatné pozorovat tu mohutnost a krásu. Myslím, že by lidé měli i na malou zahrádku zkusit zakomponovat nějaký ten kámen, ať už je to malá skalka nebo kameny kolem jezírka či ohniště.
Kdo nemá téměř žádný prostor pro kameny v zahradě, může zkusit alespoň „oltářík z kamenů“. Působí hezky a zvolené kameny oživí daný kout či prostor. Uvidíte, že jakmile takovýto oltářík umístíte na své zahradě, terase či balkóně, padnou vám při příchodu do tohoto prostoru vždy oči na tyto kameny.
Kámen nás prostě přitahuje svou silou odedávna a my, i když nevědomky, cítíme, že do našeho života rozhodně patří. Proto bychom měli nechat kameny v zahradě vyniknout, ať už jako soliterní prvky nebo součást většího celku.
Kámen prostě žije, přenáší do svého okolí kus surové přírody a zanechává na daném místě charakteristickou „stopu“, kterou podvědomě vnímáme a dělá nám dobře.
Nezapomeňte ani na správnou volbu rostlin případně keřů, které by měly s kameny přirozeně „komunikovat“, tedy navzájem se nerušit svým charakterem a nezastiňovat jeden druhého.
…který ze své pozice nemůžeme vidět a tudíž ani pochopit. Ale možná právě proto jsme někde uvnitř sebe fascinováni touto ohromnou moudrostí Vesmíru a toužíme vědomě se spojit s tou tvořící životadárnou energií. Záměrně říkám vědomě, protože drtivá většina lidí tzv. „spí“ a podléhá nastavení systému, který za ně vše vyřeší, ale na oplátku za ně určuje, co a jak mají dělat, co jíst, čím se nechat léčit, což je velice pohodlné pro život.
Pokud se však rozhodneme žít „vědomý život“, řídit se podle svého vlastního úsudku a vnímat své nitro a intuici, která k nám promlouvá a ví, co je pro nás dobré, uvědomíme si rovněž i naše přirozené propojení s přírodou, které jsme z různých důvodů dosud nebyli schopni vnímat.
… a proto nás tak fascinuje kámen jako přírodní materiál a toužíme si tuto ohromnou sílu zakomponovat i do své zahrady a těšit se z ní po celý rok.
Někde uvnitř sebe cítíme skrze kámen sepětí se Zemí, s tou Zemí, která je živoucím organismem stejně jako my. Která nám dává podmínky a prostor k životu a my jí to často ve zlém oplácíme.
Proto vřele doporučuji zkusit nějaký ten kámen do vaší zahrady umístit a pozorovat dojem, který z takovéhoto celku budete mít.
A pokud jste opravdu přesvědčeni o tom, že tento materiál do zahrady chcete, okolnosti vám půjdou na ruku a vy seženete poměrně snadno to, co vám bude vyhovovat po všech stránkách a budete okamžitě vědět, že to je ono!
Já tomu říkám, že „přeskočí jiskra“. Jak si totiž vybírám nějaké zboží a dlouze u toho přemýšlím, zda ano či ne, nestojí to za nic. Není to ono, nebude vám to vyhovovat, nebude vám to činit radost. Pokud ale přeskočí jiskra, a řeknete si, „Tak přesně tohle jsem měla na mysli!“ , tak vám garantuji, že to je to pravé. 🙂
Mimochodem, určitě vás stejně jako mě nefascinuje nejen kámen, ale ohromným zdrojem energie v zahradě nebo krajině jsou vzrostlé stromy nebo vodní prvky (rybníčky, jezírka, potůčky). Ale to už je na jinou kapitolu. 🙂