Poznáte trvalky našich babiček?

Patrně jste sem zavítali proto, že stejně jako já milujete zahradu a oslovují vás některé původní druhy rostlin, které již vysazovaly naše babičky a byly jich plné předzahrádky. Byly to vesměs druhy odolné vůči chorobám i nepřízni počasí a mohli jsme je vidět v mnoha venkovských zahradách. A nejen to, můžeme je vidět i dnes a určitě máte mnozí doma tyto krásné druhy.

Pojďme se na ně podívat blíže.

Orlíčky jsou naprosto nenáročné trvalky, které se rády samy vysemeňují a tudíž s nimi nemáme práci. Dost často rostou i v trávníku, kde jsou kouzelné v době květu, kdy na dlouhých stoncích můžeme spatřit mnoho barevných kultivarů těchto orlíčků. Ihned po odkvětu je můžeme spolu s trávou posekat a takto postupovat po celou sezónu, tudíž nám orlíčky nebudou činit žádný problém.

Za mě jsou to úžasné trvalky, které rostou v podstatě bez práce a ještě k tomu udělají obrovskou parádu, zvláště nakombinujete-li více barevných kultivarů pospolu. Vysazujte je spíše do polostínu, přímé slunce moc nemusí, milují spíše vlhčí půdu, ne vysychavou. Přežijí v podstatě všechno, ale lépe se jim bude dařit ve stínu pod stromy či v polostínu s dostatečně vlhkou zeminou.

Tuto rostlinu znáte možná nejen ze zahrad, ale i z příkopů u silnice. Je to trvalka velmi nenáročná, miluje polostín a vlhčí půdu. Pokud roste na slunci, je třeba ji u země zastínit dalšími rostlinami, které u ní zamezí nadměrnému vyschnutí půdy (což se jí právě někde v příkopu v trávě dobře daří).

Opět doporučuji nakombinovat více barevných variant, vznikne pak opravdová nádhera. 🙂

Tato stínomilná trvalka vykvétá brzy na jaře spolu s azalkami a její květy připomínají zvonečky bledulí. Květy nádherně voní. Sama se dokáže rozrůstat podzemními oddenky, ale jen velmi málo, rozhodně vám nezamoří zahrádku. Miluje stanoviště ve stínu či polostínu, nejlépe pod korunami stromů nebo keřů, případně v kombinaci s bohyškami, azalkami, kyhankou apod.

Tento pryšec pěstovala již moje babička, ostatně jako všechny druhy zmíněné v tomto článku. Říkám to proto, že odkopek, který mi do zahrádky před 25 lety dala, tam roste dodnes. Což je další výhoda těchto trvalek, jsou většinou dlouhověké a v zahrádce vydrží opravdu po mnoho let.

Pryšec mnohobarvý kvete zjara spolu s tulipány, azalkami a dalšími rostlinami na slunci či v polostínu. Většině pryšců nevadí suchá půda a jsou vesměs velmi nenáročné. Výborně se hodí jako doprovodná rostlina k jezírku.

Tato hlíznatá rostlina se pyšní opravdu mnohabarevnou rodinou kultivarů, od těch s jednoduchými květy až po ty nejsložitější. Jiřiny jsou známé tím, že se na podzim po odkvětu musí ze země vyndat, jinak by hlíza zmrzla, a zjara znovu vysadit. Tyto rostliny jsou tedy vhodné pro ty z vás, kteří mají k dispozici sklep nebo jinou místnost, kam hlízy na zimu umístit, aby nezmrzly. Více se o jejich pěstování rozepisuji zde.

Tato trvalka opět s mnoha barvami svých květů je nenáročná, plně mrazuvzdorná a dorůstá do výšky kolem 70 cm. Vyžaduje pokud možno vlhčí půdu v polostínu, ale mám vyzkoušeno, že roste úplně všude. Můžete ji v zahrádkách vidět na celodenním plném slunci, v suchu a ona roste a roste.

Dobře se množí rozdělením trsu, ostatně jako většina výše zmíněných trvalek.

Pupalku určitě ze zahrádek znáte, její žluté květy se rozvíjejí navečer a krásně voní. Dokáže vyrůst do výšky kolem 1 – 1,5 m a kvete od července do srpna na slunném suchém stanovišti. Poroste i v chudých půdách, je naprosto nenáročná a plně mrazuvzdorná.

Jak již název napovídá, jedná se o dvouletku (jediná výjimka mezi trvalkami), která vám ale na zahrádce zůstane, pokud ji po odkvětu necháte na místě každoročně vysemenit. Ostatně jako třeba náprstník (Digitalis).

Takže tolik některé druhy, které si určitě pamatujete ze zahrádek našich babiček. Napište mi, jaké druhy rádi pěstujete vy a jak se vám to daří!

Pokud by vás zajímaly rady, tipy a plány na osázení, přihlaste se do klubu „Zahrada, která léčí“ a už vám nic neunikne.

Chcete-li s mojí pomocí vytvořit z vaší zahrady harmonicky propojený celek, můžete mrknout zde >>.