„Co se týče lednové vegetace, nejznámější jsou takzvané květy na skle. K jejich vybujení je třeba, abyste měli v pokoji nadýcháno aspoň trochu vodních par; je-li vzduch dokonale suchý, nevypěstujete na oknech ani mizernou jehličku, natož květy. Dále je třeba, aby okno někde špatně přiléhalo; tím směrem, kterým do okna fičí, rostou ledové květy. Proto bují spíš chudým lidem než bohatým, protože bohatým okna lépe přiléhají.“ Tolik Karel Čapek a jeho Zahradníkův rok.
Vilín je okrasná dřevina pozoruhodná hlavně tím, že kvete v zimním období. Ať je venku ráno pod nulou, vilín je v pohodě.
Vilín prostřední (Hamamelis x intermedia) je poměrně odolný keř, který má rád lehce kyselou půdu na slunném, ale přistíněném stanovišti. Je typický svým kvetením od ledna do března, kdy se na holých větévkách objevují žluté případně oranžové květy připomínající rozcuchané chocholky mažoretek.
Zajímavé jsou hlavně tím, že dokáže kvést, i když kolem poletuje sníh nebo jsou sněhovým popraškem květy přikryté. Není třeba se obávat, vilín je plně mrazuvzdorný a v podzimních měsících bude zdobit vaši zahradu do žluta či vínova zbarvenými listy.
Je známý svými léčivými účinky, díky vysokému obsahu tříslovin působí antisepticky. Využívá se při léčbě křečových žil, hemeroidech nebo průjmových onemocněních. Je ceněný hlavně v homeopatii, kde se používá k výrobě hlavně čerstvá kůra z větévek, případně kořenů. Jeho název pochází z řeckého hama – „současně“ a mélon – „ovoce“, což popisuje fakt, že na keři lze vidět současně loňské plody a nové květy.
Takže až vám bude příště venku zase zima, vzpomeňte si na ojíněné květy vilínu. 🙂
Zajímá vás, co dalšího kvete, i když je venku teplota pod nulou? Mrkněte zde>>.