Jak nám může zahrada a příroda posílit imunitu

Je spousta rad a receptů na jarní detoxikaci organismu. Pomůže to našemu tělu a povznese nás to i psychicky. Co ale ještě podporuje a posiluje naši psychickou pohodu?

Vidím kolem sebe a čtu o spoustě lidí trpících depresemi a úzkostí. Roste míra užívání antidepresiv, jejichž vedlejší účinky si ani neumíme představit. Krásně o tom píše ve svých knihách pan doktor Hnízdil.

Co ale můžeme my sami udělat pro posílení své duševní pohody? 

Většina z vás mi potvrdí, že náš každodenní život spočívá v pendlování mezi prací, rodinou a dětmi. Ať již jejich vyzvedávání ze školy či školky nebo rychlý úprk na nákup a hurá vařit po práci večeři! Jak se z toho nezbláznit a ještě mít sílu i pro sebe a své koníčky? Mně pomáhá zahrada a pobyt v přírodě.

Matka Příroda je totiž kouzelná, a pokud se na ní naladíme a budeme ji vnímat všemi smysly, mnohonásobně nám to vrátí.

Většina z nás tráví den v uzavřených prostorech a díky všem těm smartphonům a dalším vymoženostem prožíváme emocionální oddělení od světa přírody. Přitom my lidé máme hluboce rozvinuté spojení s přírodou a tak by pro nás mělo být hračkou opětovné propojení se zelení. Ať tomu věříme nebo ne, zeleň zaujímá centrální místo v našem životě. Jde jen o to, jak toho využijeme v náš prospěch.

Pamatuji si, jak jsem kdysi jako studentka pracovala brigádně pro jednu výzkumnou agenturu a naším úkolem bylo zastavovat lidi na ulici a ptát se jich, co dělají a po jakých lécích sáhnou, když je bolí hlava. A zastavila jsem tehdy jednoho pána, asi padesátníka, a ten na mě vykulil oči a prohlásil, mě nikdy nebolí hlava, já totiž pracuju v lese. A tvářil se naprosto spokojeně, že jsem mu tu jeho odpověď opravdu věřila.

I já to cítím podobně. Jakmile po náročném dni vyjdu na zahradu, jsem úplně jiný člověk. Bohužel, pokud se na zahradu delší dobu nedostanu, tak taky, ale v opačném smyslu. 🙂

Takže jak konkrétně nám může zeleň posílit imunitu?

Může snížit srdeční frekvenci

Svět je stále hlučnější, kromě nadměrné dopravy nás ničí i hluk velkoměst. Alespoň mě ano. Jak si proti tomu můžeme pomoci?  Řešením je poslouchat zvuky přírody. Během našeho vývoje značil ptačí zpěv období, kdy se nechystala žádná bouře. Někde v hloubi své paměti to máme zapsáno. Pokud na sobě chceme pocítit uklidňující účinky zvuků přírody, je doporučeno ponořit se do těchto nádherných zvuků a vnímat je alespoň po dobu 20 minut denně.

Má to pozitivní vliv na naši srdeční frekvenci a hormonální činnost.

Krásné je zaposlouchat se do šumění listů stromů nebo vnímat ptačí zpěv. Jasně že ho všichni vnímáme, jsme-li někde venku. Ale já myslím vnímat vědomě. Opravdu si uvědomit, co vnímám. Užít si to. Naladit se na to. Není nic hezčího, než když jdu ráno do práce a zpívají ptáci. To je úžasný zážitek, ze kterého čerpám radost celý den. 🙂 Když se nemůžete dostat ven, zkuste aplikaci nebo nahrávku zvuků, jako jsou ptáci, vítr nebo vlny.

Pobyt v zeleni podporuje větší vnímavost a soucit

Pokud si dokážeme na zahradě navodit pocit úžasu v něco, vyvolává to v nás pocit soucitu a spojení s Matkou Přírodou. U mě tohle funguje dost často s novými květy. Když zjistím, že mi na zahradě nebo terase rozkvetla nějaká nová květina, třeba velký květ ibišku, jsem z toho naprosto unešená. Příčinou je vždy můj úžas před možnostmi přírody. Chci tím říct, že mi vždycky spadne brada, když vidím tu paletu jemných odstínu v jednom květu. Nedokážu pochopit, jak tohle příroda dokáže. Kdyby sebelepší malíř chtěl tohle namalovat, nikdy nebude schopen takovéto barvy namíchat. Před tím prostě cítím hlubokou úctu a tak nějak mnou „projede“ sounáležitost se vším živým.

Tento pocit u mne funguje i při pohledu na nějaké velké stromy, třeba dub, nebo na dovolené v Alpách, když pozoruji vrcholky hor. Mé kamarádce zase pomáhá k navození takovéhoto pocitu pozorovat večer měsíc a jeho proměny.

Podporuje sounáležitost a přátelství

Je známo, že pobyt na zahradě za teplého letního večera nebo u táborového ohně v nás dokáže vyvolat jakési sociální cítění, spojení. V tu chvíli jsme u táborového ohně na jedné vlně, posloucháme šumění listů nebo praskání ohně a je nám krásně. Je dokonce známo, že lidé žijící v blízkosti zeleně se cítí méně osamělí.

Zlepšuje stav mysli

Psycholog Greg Bratman z Stanfordské univerzity rozdělil dobrovolníky do dvou skupin, přičemž jedna skupina se měla opakovaně vždy po určitou dobu procházet v parku a druhá pravidelně vždy po rušné ulici. Výsledkem testu, jak už asi tušíte, bylo, že u lidí procházejících se v parku zaznamenal pokles opakujících se depresivních myšlenek a mrzutého chování.  Takže, potřebujete-li  vyřešit problém, vydejte se na procházku. Nezapomeňte si před procházkou nastavit zadání, pak to pusťte z hlavy a uvidíte, co vám během cesty všechno přijde za nápady 🙂

Povzbuzuje hlubší spánek

Pobyt venku, po dni stráveném v budově, potřebuje i naše tělo k tvorbě vitamínu D. Ten se v těle tvoří pouze při pobytu na slunečním světle. Takže rada zní, zkuste o polední pauze vyjít ven na světlo a nastavit tvář sluníčku. Vaše hlava si odpočine, zlepší se nám spánek a zmizí deprese.

Zkuste tyto rady praktikovat po dobu sedmi dní a pak mi napište, jaké jste zaznamenali rozdíly.

Je totiž známo, že náš organismus začne změnu vnímat až po určité době. Jako kdyby nám chtěl říct, opravdu to myslíš vážně? Já ti nevěřím, nejdřív mi to dokaž! A teprve po sedmi dnech je vidět rozdíl v našem vnímání a chování. Takže, vzhůru do zeleně!