Právě teď je ten správný čas vysévat na zahrádku červenou řepu. Je velká škoda, že tato úžasná rostlina je v dnešní době tolik opomíjená. Přitom má na náš organismus opravdu blahodárné účinky.
V dávných dobách byla známá především jako výborné afrodisiakum. Obsahuje poměrně vysoké množství bóru, který přímo souvisí se správnou hladinou pohlavních hormonů.
Dnes je škoda, že kupujeme v supermarketech uměle vyrobené potraviny a plody nabité čerstvými vitamíny opomíjíme. Přitom červená řepa má díky vitamínu A obrovské pozitivní účinky na naše játra a podporou jater nepřímo ovlivňuje i kvalitu našeho zraku. Vše jde ruku v ruce.
Šťáva z červené řepy nám připomíná krev a příznivě ovlivňuje krevní oběh, brání kornatění tepen a zpevňuje stěnu vlásečnic.
Železo je základem krevního barviva hemoglobinu a tato úžasná rostlinka je schopná při nedostatku železa nám ho dodat v té nejryzejší přírodní formě. Je považována za přírodní čistič krve.
Její šťáva podněcuje správnou tvorbu žluči a díky vysokému obsahu vitamínu C a B je známá svými protinádorovými účinky. Osvědčila se i při rekonvalescenci po borelióze a klíšťové encefalitidě. Snižuje cholesterol a podporuje činnost střev, tedy předchází zácpě.
To je také důvod, proč jsem se rozhodla k napsání tohoto článku. Nejvíce si pochutnám na její šťávě, kdy v odšťavňovači min. 2x týdně odšťavím půl bulvy červené řepy a asi tak 4 mrkve. Bez tohoto nápoje nemůžu být, a když si po několik dní tuto šťávu neudělám, cítím, jak si tělo samo řekne, že má chuť. Tato šťáva má v těle zásaditý účinek, což je blahodárné pro dnešní překyselená těla.
Šťáva by se měla pít alespoň 1x týdně a já ji nedoporučuji kombinovat s ovocem. Ovoce spolu s kořenovou zeleninou může začít v našem těle kvasit a můžeme pociťovat trávicí problémy. Já kombinuji zásadně kořenovou zeleninu pouze se zeleninou.
Rovněž byste neměli před vypitím nic jíst min. 2 hodiny, aby v žaludku nebyla předchozí natrávená potrava.
Šťáva již obsahuje přírodní enzymy, takže naše tělo ji nepotřebuje nijak trávit.
Ale pokud byste ji přijali do žaludku, ve kterém již potrava je, bude se vstřebávání jejích živin brzdit trávením předchozí potravy a můžete pociťovat trávicí problémy. Je to jen o správné kombinaci jídel.
Ostatně jako se vším. Někdo prohlašuje, že ta či ona potravina mu nesedí, nemůže ji jíst, ale mnohdy ani netuší, že to je pouze nesprávnou kombinací. Že ji snědl spolu s něčím, s čím by se jíst neměla.
Řepa je poměrně nenáročná rostlina a vyséváme ji od poloviny dubna přímo na záhon do řádků hlubokých 3 – 4 cm. Vzdálenost mezi jednotlivými řádky by měla být alespoň 30 cm, aby měly bulvy dostatek místa. Po vzejití rostlinky vyjednotíme na vzdálenost asi 10 cm mezi sebou. Během vegetace nepřihnojujeme, řepa má ráda běžnou, ne moc vyživenou půdu a nepotřebuje ani zálivku. Zaléváme pouze v období velkého letního sucha.
Já sklízím běžně v září spolu s mrkví. Řepu vytáhneme i s kořenem, necháme na vzduchu oschnout, oklepeme zaschlou zem a uskladníme do sklepa. Pokud budeme chtít řepu uskladnit na zimu, zbavíme ji listů, které by způsobovaly nadměrné vysychání. Listy nevytrháváme, ale buď uřízneme nebo vykroutíme na délku 2 – 3 cm nad bulvou. Je to stejné jako s mrkví a skladujeme ji rovněž podobně jako mrkev, a sice ve sklepě pokud možno v nádobě s vlhkým pískem.
Nezapomeňte při pití šťávy (nebo při jídle) vědomě vnímat tuto úžasnou tekutinu a dostatečně ji proslinit v ústech.
Pevné zdraví! 🙂