O vláknině slyšíme kolem sebe neustále. Z různých zdrojů víme a čteme, že je prospěšná pro činnost střev a že bychom ji měli zařadit v co největší míře do našeho jídelníčku.
Proč je to důležité a co se při tom děje v našem těle? Odpověď naleznete zde>>
Vláknina se vyskytuje v tělech rostlin a pro naše tělo působí jako potrava střevních baktérií.
Jestliže jíme vlákninu obsaženou v ovoci, plodech, salátech, kořenové zelenině nebo bylinkách, podporujeme tím práci příznivě působících střevních baktérií.
Ty potom v našich střevech produkují zdraví prospěšnou kyselinu mléčnou, která v našem těle urychluje látkovou výměnu (metabolismus) a dodává mu energii, která nám vydrží dlouhý čas.
Je třeba si uvědomit, že ořechy, semínka, fazole, cizrna nebo obilniny obsahují kromě vlákniny ještě růst brzdící látky, které v přírodě slouží jako jedy určené k likvidaci případných škůdců (hmyz, plísně, baktérie).
Jde o to, že příroda to zařídila důmyslně a vytvořila ochranu těchto semen, aby nebyla „sežrána“, když jejich pravým úkolem je vyklíčit a vyrůst v novou rostlinu. Tyto látky brání částečně v činnosti našich trávicích enzymů a naší mikroflóry.
Proto jsou pro mnohé živočichy semena obtížně stravitelná a v přírodě si můžeme všimnout, že přestože ptáci sezobou všechna možná semínka nebo pecky, často jimi projdou neporušená trávicím traktem a vyrostou na místech, kde je ptáci utrousí.
Z toho důvodu se doporučuje před konzumací semínka namočit, aby se tyto brzdící látky deaktivovaly. Tedy udělat to přesně tak, jak to dělá příroda – semínko nevyklíčí dřív (není aktivní), dokud nezaprší a půda není dostatečně vlhká, aby se mohlo probudit a vzejít. A přesně tohle bychom měli udělat i my, pokud chceme konzumovat vlákninu v semínkách nebo oříšcích.
Ale vraťme se k vláknině obsažené převážně v plodech naší zahrady. Těchto 10 rostlin a plodů vás nadopuje vlákninou. 🙂
Máte strach z konzumace pampeliškových listů? Obáváte se, že vám nebudou chutnat?
Obavy nejsou na místě. Jemně pokrájené pampeliškové listy můžete použít do salátu. Já je nejraději mixuji spolu s další listovou zeleninou do smoothie. Vezmu pár mladých listů pampelišky, přidám buď trochu hlávkového salátu nebo nebo špenátové lístečky případně lístečky červené řepy (podle toho, co je zrovna po ruce), hodím do mixéru spolu s jedním banánem (nebo sezónním ovocem) a zaliju vodou nebo rostlinným mlékem. Návod na mléko najdete zde>>
Pro zvýraznění chuti můžeme přidat třeba agávový sirup nebo lžičku kokosového oleje, ale přislazovat není nutné, protože banán sám o sobě dodá smotohie krásnou nasládlou chuť a krémovitou konzistenci. V létě můžeme přidat i trochu jahod nebo banán nahradit jiným ovocem. Toto vše rozmixuji, pokud by to bylo příliš husté, dolijeme vodu, ale hustší konzistence je žádoucí.
Přiznám se, že když je možnost, přidávám do mixéru místo salátu jen samé divoké rostliny. 🙂 Mají spoustu cenných látek, rostou přímo v přírodě, tedy nejsou nijak vyhnojené nebo jinak urychlené a mají spoustu cenných látek k nezaplacení.
Mezi další účinné zdroje vlákniny patří cibule, čekanka, chřest, listy jitrocele, ananas a také slupky rajčete, okurky nebo cukety. Zdrojů je mnoho, v podstatě v různé míře celá rostlinná říše. Mimochodem věděli jste, že v mase nebo vejcích žádná vláknina není?
Až příště půjdete po zahradě, zkuste se podívat jinými očima na to, co vám tam roste. 🙂